Vyjmenovaná slova patří k nejdiskutovanějším tématům výuky češtiny na základní škole. Pro děti bývají strašákem, pro rodiče zase oblastí, kde si často nejsou jistí ani sami. V tomto přehledu projdeme, proč vyjmenovaná slova vznikla, jaký mají smysl, vypíšeme je po jednotlivých obojetných souhláskách a navrhneme, jak je s dítětem doma trénovat.
Proč vůbec vyjmenovaná slova existují
V češtině existuje osm obojetných souhlásek: b, f, l, m, p, s, v, z. Po těchto souhláskách se uvnitř slova nebo v kořeni slova může psát buď i, nebo y, a obě možnosti by zněly stejně. Pravopisné pravidlo proto určuje, ve kterých slovech se píše tvrdé y a ve kterých měkké i.
Vyjmenovaná slova jsou seznam slov, ve kterých se po obojetné souhlásce píše y. Všechna ostatní slova s obojetnou souhláskou se píší s i. Logiku doplňují slova příbuzná, tedy slova odvozená od vyjmenovaných (například „bystrý" → „bystrost", „bystřina"), kde se rovněž píše y.
Bez vyjmenovaných slov by český pravopis nemohl rozlišit dvojice typu „být" (existovat) a „bít" (tlouct), které mají úplně jiný význam. Vyjmenovaná slova proto nejsou samoúčelná hříčka, ale praktický nástroj.
Vyjmenovaná slova po B
být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, Přibyslav.
Příklady slov příbuzných: bytost, bydliště, obývací, býložravec, kobylka, býčí, bystřina.
Vyjmenovaná slova po L
slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš.
Příklady slov příbuzných: slyšitelný, mlynář, blesk (pozor — tady už je e), polykání, plynový, lysina, lýtkový, lyžař, plyšák.
Vyjmenovaná slova po M
my, mýt, myslit, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, Litomyšl.
Příklady slov příbuzných: mytí, myšlenka, mylný, hmyzí, myší, mýtus (pozor: pochází z řečtiny, ale rovněž s y), zamykání, dmýchadlo.
Vyjmenovaná slova po P
pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se.
Příklady slov příbuzných: pyšný, pytlík, pyskatý, netopýří, klopýtnutí, třpyt, kopýtko.
Vyjmenovaná slova po S
syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat.
Příklady slov příbuzných: synovský, sytost, sýrový, syrovost, sychravo, sysílí, sykot, sypaný.
Vyjmenovaná slova po V
vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň.
Příklady slov příbuzných: výška, vyjadřovat, vytí, výskání, zvyk, žvýkací, vydří, výrový, povykování, výhňový.
Vyjmenovaná slova po Z
brzy, jazyk, nazývat, Ruzyně.
Tato skupina je nejmenší a pamatuje se snadno.
Příklady slov příbuzných: brzký, jazykový, nazývání, ruzyňský.
Slova po F
Po souhlásce f se píše uvnitř slov vždy y pouze v několika přejatých slovech: fyzika, fyzický, fyziologie a podobně. Vyjmenovaná slova po f se v české tradici neuvádějí, protože f je obojetná souhláska jen formálně a vyskytuje se hlavně v cizích slovech, která mají vlastní pravopisnou logiku.
Tři osvědčené postupy, jak vyjmenovaná slova naučit
Postup první: rytmus a melodie. Většina českých dětí se učí vyjmenovaná slova jako říkanku po jednotlivých písmenech. „Být, bydlit, obyvatel..." se odříkává v rytmickém tempu. Tento přístup funguje hlavně proto, že paměť na rytmus a hudbu je u dětí silnější než paměť na izolovaná slova.
Postup druhý: spojení s obrázkem nebo příběhem. Pro každé vyjmenované slovo se hodí představit si konkrétní situaci — netopýr v lese, sýkora na krmítku, kobyla na louce. Slovo se tím propojí s obrazem a snadněji se vybaví v okamžiku psaní.
Postup třetí: pravidelné krátké procvičování. Lepší je deset minut denně po dva týdny než dvě hodiny v sobotu. V deseti minutách stačí dítěti přečíst osm slov a poprosit ho, aby je napsalo z hlavy nebo aby je použilo ve větě.
Časté chyby a jak se jim vyhnout
- Záměna mezi „být" a „bít". Pomůcka: „být" znamená existovat („já jsem"), „bít" znamená tlouct („pes bije ocasem"). Pokud si nejste jistí, dosaďte synonymum.
- Nadužívání y u slov, která vypadají jako vyjmenovaná, ale nejsou. Například „pikat", „pivo", „pilný" se píší s i, protože nejsou vyjmenovaná ani příbuzná.
- Zapomínání na slova příbuzná. „Nábytek" je vyjmenované, „nábytkový" je slovo příbuzné, takže také y. Když si dítě nepamatuje slovo příbuzné, vrátí se k pravidlu.
- Dvě varianty pravopisu téhož kořene v různém významu. „Mýtit" (vyhánět zvěř) má y, „mítink" (anglické přejaté slovo) má i. V takových případech pomáhá pamatovat si slovo jako celek, ne jen kořen.
Jak doma cvičit bez nudy
Vyjmenovaná slova nemusejí být boj o pondělí. Pomáhá je dostat z papíru ven:
- Hra na detektiva: rodič přečte deset vět, dítě vypíše vyjmenovaná slova a slova s nimi příbuzná.
- Dvě věty denně: dítě si vybere dvě vyjmenovaná slova a postaví větu, ve které dává smysl.
- Diktát s obrázky: rodič řekne větu, dítě ji napíše. Místo opravy si pak ke každé chybě nakreslí obrázek slova, ve kterém chybu udělalo. Vizuální asociace zafixuje pravopis.
- Čtení knihy s pastelkou: pří čtení knížky podtrhávat vyjmenovaná a příbuzná slova. Po čtvrt hodině vyhodnotit.
Pokud máte pocit, že vám doma trénink nestačí, doučování dokáže pomoci s pravidelností a se vzorcem chyb, které dítě dělá. Lektor zjistí, ve které části systému dítě tápe, a navrhne tempo i metodu.
Více najdete na stránce doučování českého jazyka, nebo nás můžete přímo kontaktovat — domluvíme se na první lekci.
