Předpřítomný čas (present perfect) a minulý čas prostý (past simple) jsou dvě časové formy, na kterých se v hodinách angličtiny zadrhne snad každý český student. Obě popisují něco, co se stalo dřív než teď, a do češtiny je často přeložíme úplně stejně. Rozdíl mezi nimi přitom není ani tak v tom, kdy se událost odehrála, jako spíš v tom, jakou souvislost má s přítomností.
Co znamená past simple
Minulý čas prostý popisuje uzavřenou událost v minulosti. Víme, kdy se odehrála, nebo to alespoň můžeme určit z kontextu. Tvoříme ho druhým tvarem slovesa: „I worked", „She went", „We saw".
Typické věty s past simple obsahují konkrétní časový údaj: yesterday, last week, in 2010, when I was a child, two hours ago. Když řeknete „I bought a new phone yesterday", jasně sdělujete, kdy se nákup stal, a tím je událost uzavřená.
V češtině se past simple překládá jednoduchým minulým časem a nepůsobí cizorodě. Proto si na něj studenti zvyknou rychle.
Co znamená present perfect
Předpřítomný čas popisuje událost, která se odehrála v minulosti, ale její výsledek, dopad nebo souvislost přesahuje do přítomnosti. Tvoříme ho pomocným slovesem „have/has" a třetím tvarem slovesa: „I have worked", „She has gone", „We have seen".
Klíčem k pochopení není čas události, ale to, co o ní v tuto chvíli říkáte. „I have lost my keys" neznamená nic jiného, než že klíče nemám teď. Kdy přesně jsem je ztratil, není podstatné. Důležitá je situace v současnosti.
V češtině pro tento čas neexistuje jednoznačný protějšek, takže ho student často přeloží jednoduchým minulým časem. Tím se ale ztrácí informace, kterou angličtina nese.
Hlavní rozdíl: vztah k současnosti
Pomocí jednoduchého testu si rozdíl ujasníte snadno: zeptejte se sami sebe, jestli chcete sdělit, kdy se to stalo, nebo jestli chcete sdělit, jaká je situace teď.
Když chcete sdělit kdy, použijete past simple. Když chcete sdělit jaká je situace teď a minulá událost je k tomu jen vysvětlením, použijete present perfect.
Příklad: „I lived in London for five years" znamená, že jsem v Londýně bydlel pět let, ale dnes už tam nebydlím. „I have lived in London for five years" znamená, že tam bydlím pořád a celkem už pět let.
Stejné sloveso, dva časy, dva úplně jiné významy. Pro češtinu nezvyklé, pro angličtinu zcela běžné.
Typické signální výrazy
Konkrétní příslovce a spojky pomáhají rozhodnout, který čas je vhodný.
Past simple se nejčastěji pojí s těmito výrazy: yesterday, last (week, month, year), ago, in (rok), when, then, at (čas).
Present perfect se nejčastěji pojí s těmito výrazy: just, already, yet, ever, never, since, for, recently, lately, so far, this week / month / year (pokud období ještě neskončilo), today.
Slovo „today" je dobrý příklad toho, jak signální slova pracují. Pokud řeknete „I have read three articles today" během dopoledne, použijete present perfect, protože dnešek ještě není uzavřený. Když to samé řeknete druhý den večer („I read three articles yesterday"), použijete past simple.
Příklady, které pomohou rozlišit
- „I saw that film last weekend." — past simple, víme kdy.
- „I have seen that film before." — present perfect, neříkám kdy, jen že tu zkušenost mám.
- „She wrote a novel in 2018." — past simple, konkrétní rok.
- „She has written three novels." — present perfect, výsledek do dneška, počítáme úspěchy.
- „We didn't go to Italy last year." — past simple, uzavřený rok.
- „We haven't been to Italy yet." — present perfect, dosud jsme tam nebyli, ale možnost trvá.
Pokud se v některé větě nedokážete rozhodnout, položte si otázku, jestli někoho zajímá kdy. Pokud ano, čas je past simple. Pokud spíš zajímá, jestli ano nebo ne, čas je present perfect.
Časté chyby a jak se jim vyhnout
První chyba je použití present perfect s konkrétním časem v minulosti. Věta „I have seen him yesterday" je gramaticky špatně. Buď „I saw him yesterday", nebo „I have just seen him" (bez yesterday).
Druhá chyba je vynechání pomocného slovesa. Věta „I just finished" působí v psaném projevu nedbale. Spisovně by měla znít „I have just finished".
Třetí chyba je automatické překládání minulého času z češtiny do past simple. České „Už jsem to udělal" vyžaduje present perfect („I have already done it"), protože nás zajímá, že to teď nemusíte řešit, ne kdy přesně se to stalo.
Pokud váš syn nebo dcera s rozdílem mezi present perfect a past simple zápasí, doporučujeme krátké pravidelné procvičování s lektorem. Stačí, když společně proberou pár desítek konkrétních vět, a logika obou časů začne dávat smysl. Více najdete na stránce doučování angličtiny nebo nás můžete přímo kontaktovat.
